Dne 15. listopadu proběhl v naší školní knihovně Den poezie, který se koná každoročně na počest Karla Hynka Máchy. Vzhledem k tomu, že letos uplynulo sto let od narození moravského básníka Jana Skácela, tématem tohoto ročníku byl citát z jeho básně Dobré věci – „Je včera, bude dnes a byla zítra.“ Projektu se zúčastnilo jedenáct žáků.
Než se přešlo k samotné tvorbě, diskutovalo se o tom, co vlastně poezie je, jak ji studenti vnímají. „Přijde mi, že nad poezií musím více přemýšlet, zatímco když čtu prózu, jsem spíše v roli pozorovatele,“ vysvětlovala svůj postoj Eliška Jáchimová. „Poezie jsou pro mě hlavně emoce, nějaké momentální citové rozpoložení,“ přidal se se svým názorem Ivo Černík.
Poté následovalo představení Skácelových básní a brainstorming nad tím, jak vůbec samotné téma vnímat. „To tvrzení – je včera, bude dnes a byla zítra- může třeba znamenat to, že žijeme minulostí, že ta minulost je pro nás hlavní i dnes. Že se z ní zkrátka nemůžeme dostat a jít dál,“ podělil se o své úvahy Dominik Herold. Ostatní také přispěli se svými postřehy a pak už se jen ponořili do samotné tvorby textů. Kdo chtěl, mohl své básně obohatit i o výtvarné pojetí. V průběhu celého procesu žáci své práce diskutovali, radili se a na základě toho vylepšovali.
Atmosféra byla po celou dobu skvělá, žáci komunikativní, vznikla i nová přátelství, jelikož studenti se mezi sebou příliš neznali, a to je ta nejlepší bilance celého dne, že i poezie může lidi sblížit.
