Přelom podzimu a zimy. Poslední listopadový týden. Čas, kdy se k nám na Přímku pravidelně vrací aktuální ročník tradiční soutěže – Olympiády v českém jazyce.
Opět jsou tady. Kdo? Přece nadšenci českého jazyka, milovníci textů, zapálení bohemisté, řešitelé kreativních zadání, příznivci literatury… V jejich tvářích můžeme číst zvědavost, nervozitu, napětí, očekávání i touhu uspět.
Obtížné úkoly. Chvíle soustředění. Studenti jedou na plné obrátky. Tužky se nezastaví. Myslíte, že byste zvládli upravit dvěma způsoby neobratně formulovanou větu tak, aby zůstal zachován její smysl? Posoudit slovo ze stylistického hlediska? Rozlišit druhy příslovečných určení? Použít v souvětích přídavná jména unavený, únavný, unavitelný, únavový, aby byl zřetelný jejich význam? Zaváhali jste? Pro naše studenty žádný problém…
Slohový úkol. Letos na téma Dopis mému o pět let mladšímu já. Přinášíme Vám úryvky působivých textů účastníků soutěže:
Nela: „Milá Já, vím, že teď bojuješ se spoustou věcí, lidí, vlastních emocí, a hlavně sama se sebou. Vím, že máš v mysli temný koutek, jenž Ti říká, že nic nemá smysl a že už nikdy nemůže být líp. Také vím, že se Ti tu pomyslnou temnou propast vlastního strachu podaří naplnit světlem naděje a víry v lepší zítřky… Nebudu Ti lhát. To, co Tě v nejbližších pěti letech čeká, není pohádka zalitá sluncem, ale je to život. Čeká Tě spousta velké radosti, ale i řada slepých uliček a tmy zdánlivě bez konce. To vše je přirozenou součástí života. Bez noci by nebyl den, bez zimy jaro a bez tmy by nebylo světla…“
Kristýna: „Chápu, že jsi jistě nadšená z tohoto nového dospělého světa, který se Ti otevírá před nerozkoukanýma očima, ale nech mě Tě na chvíli zastavit, než se slepě vrhneš do neznáma. Ano, vím, že je to Tvoje preferovaná metoda získávání zkušeností se světem, ale věř mi, můžeš jenom několikrát skočit hlavou napřed, dokud se zároveň s novými zkušenostmi nenaučíš, jak přesně vypadá otřes mozku… Jo, abych nezapomněla, těš se na střední, bar budeš mít přímo naproti třídě, a o to fakt nechceš přijít. Hodně štěstí!“
Barbora: „Minulost. Je nezvratná. Můžete ji nechat za sebou a žít dál, otočit list a začíst znovu, nebo se můžete utápět v sebelítosti a přemýšlet nad tím, co by se stalo, kdybyste se tenkrát rozhodli jinak. Co se stalo, stalo se. Osobně si stojím za tím, že všechno má svůj důvod, nic se neděje jen tak. Ať už se vesmír, nebo dokonce sám pánbůh, rozhodl zahrávat si s lidským osudem, má to tak být a my s tím nic nenaděláme.“
Tolik citace. A kdo ze studentů nejvíce zabodoval? S náročným zadáním si nejlépe poradily Nela Fráňová z CR3.A, Kristýna Hovorková z GD2.A a Julie Fialová z CR3.A. První dvě jmenované postupují do kola okresního, jehož hrdým hostitelem se 29. ledna příštího roku stane právě naše škola.
Mgr. Kateřina Chaloupková
