Za okny téměř každý z nás často z tepla domova pozoruje život „tam venku“. Letos první sněhové vločky doprovázely ušlechtilou činnost, na které se již tradičně podíleli žáci a vyučující oboru Sociální činnost z Přímky. Těm není lhostejná jakákoli pomoc. A pokud to vyžaduje obléct o jeden svetr víc, ze skříně vytáhnout termo prádlo a rozšířit řady dobrovolníků, možná tím líp. Každá zkušenost se počítá a když dokážeme vystoupit z komfortní zóny a zapomenout na luxus a pohodlí, uvědomíme se, jak těžký osud a nepohodlí zažívají stovky lidí dnes a denně.
Tuto potřebnou a důležitou akci zaštiťuje každoročně Centrum sociálních služeb Znojmo p. o..
Program se až na malé výjimky neměnil.
- 18.00 – úvodní slovo paní ředitelky Centra sociálních služeb Znojmo, p.o., paní Mgr. Radky Sovjákové, DiS., a vedoucího sociálního odboru města Znojma pana Mgr. Stanislava Maara
- 18.15 – povídání pana Mgr. Tomáše Fráni, MBA, o problematice předvýstupní péče o odsouzené ve znojemské věznici
- 19.00 – vystoupení pěveckého sboru Znojmia – GPOA Znojmo
- 19.45 – varhanní koncert v kostele sv. Mikuláše
- 20.00 – vzpomínka na zemřelé lidi bez domova v kostele sv. Mikuláše – zažehnutí svíček
- 20.30 – promítání příběhů dvou lidí bez domova
- 21.45 – ulehnutí pod širým nebem
Naši žáci se aktivně podíleli na servírování horké polévky, čaje, kávy a špekáčků. Další pomáhali u vstupu do kaple s evidencí návštěvníků a při výběru vstupného ve formě trvanlivých potravin a hygienických potřeb. Poslední skupinka působila v kostele sv. Mikuláše při zažehnutí svíček za zemřelé osoby bez přístřeší v tomto roce.
Oheň venku pod širým nebem pro opékání špekáčků a zahřátí byl možností vyslechnutí příběhů lidí bez domova a seznámení se s cílovou skupinou osob bez přístřeší. Příběhy žáky zajímaly. Vyptávali se, jak se vlastně dostali na ulici, proč jsou tam dosud, proč jim někdo nepomohl a jak tuto situaci celkově zvládají?
Každý student z celkového počtu 10 lidí si odnesl domů nejen prokřehlé končetiny, které byly jistě to poslední, co vnímali. Odnesli si především zamyšlení, pokoru, soucit a jistě i dobrý pocit, že pomáhat se ještě stále vyplatí. Vždyť my ze sociální činnosti nikdy nemyslíme jen na sebe.
Mgr. Marcela Sabová
